Evropská taxonomie v hlavní roli: co už víme a čím nás ještě překvapí?

19. 05. 2022

Ačkoli jsou ambice Evropské unie v environmentální i lidsko-právní rovině velké, v oblasti nefinančního reportingu jsme na samém začátku. Firmy nemají nastavené týmy ani mechanismy reportingu, prováděcí legislativa ještě není finalizována. Současný stav implementace evropské taxonomie, nadcházející kroky i potenciální dopad do různých segmentů pro členy spolku Climate & Sustainable Leaders shrnuli zástupci společnosti White & Case v rámci pořádaného semináře.

Klíčovými tématy, s nimiž Vít Stehlík a David Wilhelm z White & Case přítomné zástupce členských společností seznámili, byly:

Klíčová témata

  • Nové reportovací povinnosti
  • Dopady na financování projektů a společností
  • Vliv na dodavatelské řetězce
  • Očekávaný vývoj taxonomie v blízké budoucnosti

Nové reportovací povinnosti

I přes již zmíněné cíle EU v oblasti lidsko-právní je zaměření primárně na oblast „E“, tedyenvironmentální oblast. Primární potřebou je nastavení jednotných parametrů pro definici udržitelné investice. Co je a není „zelená investice“ si dnes ve velké míře určují společnosti samy.

Je současná legislativa pro společnosti přehledná? Je třeba budovat speciální sustainability – týmy?

Podle zástupce společnosti Gasnet je nejen nezbytné postavit speciální interní tým pro udržitelnost, ale především vydiskutovat strategii od nejvyššího vedení firmy a stanovit cíle. Oblast distribuce plynu je poměrně náročný segment, je tedy důležité seznámit s problematikou celou firmu a vysvětlit, proč požadujeme nová data a k čemu je využijeme. Kvalitní reporty nelze postavit bez pomoci právníků, stejně jako techniků. K zajištění interní informovanosti ve společnosti dobře fungují jednoduché online semináře.

Problematikou se Envitrail podle Lukáše Ferkla zabývá od roku 2012, je tedy z jeho pohledu srozumitelná. „Dnes jsme ve fázi, kdy je ještě možné zabývat se čistě principy udržitelnosti a jejich nastavením. Firmy si dnes ještě mohou dovolit vynechat právní záležitosti a plně se věnovat nastavení postupů.“

Jak uvedl Martin F. Herrmann, člen Senior Advisory Board platformy Climate & Sustainable Leaders, nefinanční reporting nesmí být druhořadý. Vedení každé firmy musí mít strategii.  Aktuálně se jako největší problém ve firmách jeví sběr a agregace dat spolu s jejich auditovatelností. Firmy musí učinit rozhodnutí, v jakém systému budou reportovat.

„Z výsledků realizované ankety vidíme, že tlak na udržitelnost je i společenský. Zejména mladší zaměstnanci a priori počítají, že se s problematikou bude zaměstnavatel schopen vypořádat. A samozřejmě je zde i tlak z hlediska financování a od investorů. To je zejména v západní Evropě silný motor,“ uzavřel diskusi Vít Stehlík z White & Case.

Taxonomie

Z právního pohledu mohou firmám dělat problémy technická screeningová kritéria, která jsou ne vždy konzistentní, jsou velmi kazuistická a ne zcela zřejmá.

Dnes se můžeme setkat s velmi odlišným výkladem taxonomie z pohledu právního resp. z pohledu auditu. Řešením je konzultovat problematiku s více odborníky, než dojde k pevnějšímu ukotvení výkladu.

„Nefinanční reporting dnes připravujeme dobrovolně. Je ale doslova martýrium získat informace, co je a co není povinnost. Nefinanční reporty by se přitom již v nadcházejícím roce měly i auditovat. Konkrétně u implementace CSRD směrnice je otázkou, zda bude audit probíhat na úrovni ČSOB nebo mateřské společnosti, jasná není ani míra detailu,“ potvrdila Blanka Beranová z ČSOB.

Dle zkušeností Lukáše Ferkla z Envitrailu mateřské společnosti obvykle přenáší na dcery povinnosti ve stejné struktuře, v jaké reportují samy. Seznam činností, které jsou v nařízení o taxonomii, se do budoucna bude rozšiřovat a rozsáhlejší bude i scope činností.

NFRD vs. CSRD

NFRD se pro některé subjekty na trhu jeví již dnes jako nedostatečná, neporovnatelná, nemá potřebný detail a nejsou jednotně zpracovávaná. Chybí jednotný reportovací standard. Z toho důvodu vznikl CSRD, který je aktuálně v legislativním procesu. Ambicí je, aby nefinanční informace byly dostupné pro investory v podobné kvalitě, jako informace vykazované ve finančních reportech. A aby zveřejněná data byla porovnatelná a došlo ke snížení informační asymetrie mezi reportujícími subjekty.

Vliv nefinančního reportingu na dodavatelské řetězce

Česká ekonomika je exportní a už dnes registrují firmy požadavky na poskytnutí informací pro nefinanční reporting, aby obhájili pozici v rámci dodavatelského řetězce. To se v budoucnu promítne do potřeb vzdělávání procurementu na aspekty, ke kterým je třeba tvořit auditní stopu. Návodem, jak přistoupit k požadavku na nové informace, může být u výrobních firem ISO. Do nastavených procesů by pak firma mohla přidat požadavek na doplnění CO2 stopy.